Žárlivost se řadí mezi negativní pocity, které jsou spojeny s obavou, že něco nebo někoho ztratím. Velmi často je tato obava spojena se ztrátou lásky. Žárlivý člověk se bojí, že ho milovaná osoba přestane mít ráda a že ho opustí. Žárlivost se projevuje v několika stupních intenzity, od ojedinělého žárlení až po žárlení otravné a posedlé. Jak se zbavit žárlivosti?
Žárlivost můžeme rozdělit podle způsobu projevu na dominantní a submisivní
Dominantní žárlivec se cítí ve vztahu nadřazen a většinou má tendenci chovat se k partnerovi majetnicky. Je krutý, mstivý a plný vzteku. Nikdy ho partner nemůže přesvědčit o opaku ani se za „domnělé nevěry“ nemůže nikdy odčinit. Je přesvědčen, že právo je na jeho straně a často se chováním partnera cítí uražen a ponížen.
Submisivní žárlivec více miluje, je více citově závislý. Jeho projevy jsou ufňukané, vyčítavé, vnitřně vzdoruje a je schopen vyhrožovat i sebevraždou. Takovýmto chováním jen zhoršuje své nedůstojné a ponížené postavení.
Co takový žárlivec vlastně prožívá?
Většinou jde o úzkost a strach, zda ho dotyčný člověk má stále rád. Žárlivec neustále pochybuje o věrnosti svého partnera, podezírá ho a kontroluje. Jde tedy o vnitřní nejistotu žárlivé osoby, která má narušený vztah sama k sobě a trpí nízkým sebevědomím. Takový člověk pochybuje o sobě, o své hodnotě, není si jist, zda je dost dobrý pro toho druhého a tím pádem si není jistý, zda ho ten druhý neopustí, nevymění za někoho jiného.
Je nutné si uvědomit, že žárlivý člověk je obětí. Je obětí svých vlastních přesvědčení a vykonstruovaných představ, které se nezakládají na pravdě a nemají reálné opodstatnění.
Chorobná žárlivost je častým spouštěčem krize ve vztahu
Začátek vztahu může být velmi krásný, neboť žárlivec je zpočátku velmi pozorný a umí partnerovi dokazovat, jak moc ho miluje. Zajímá se o něj a rád se vyptává. Ale pozor, žárlivec si veškeré informace velmi dobře ukládá do své paměti, což později může použít jako argument, pokud zjistí nějaké nesrovnalosti. A tak začíná postupné omezování partnerovy svobody.
Kontroluje textové zprávy či emaily v partnerově mobilu, přemlouvá ho, ať nechodí s jinými lidmi na schůzku, sem tam padne nějaká výčitka, postupně nastává vyptávání a výslechy, sledování, ověřování partnerových odpovědí u jiných lidí, vyhrožování, neustálé ujišťování se, že ho partner miluje atd. Často jsou takové úkony žárlivce trapné a ponižující, ale touha uspokojit svou nedůvěru neutichává. Naopak se většinou zvětšuje a s ní se zvětšuje i nervozita žárlivé osoby. Takovéto stavy vedou často k hádkám a emocionálním výbuchům – třeba až k ukončení vztahu. Život se žárlivcem není dlouhodobě udržitelný, neboť oba partneři prožívají opravdové peklo na zemi.
Jak se zbavit žárlivosti?
Je dobré si uvědomit, že sám žárlivý člověk často není schopen své emoce řídit. Problém je uzavřen v samotném žárlivci. V jeho sebehodnotě, v jeho životních programech, které si vytvořil v dětství, v dospívání, v dospělosti, jednoduše v průběhu svého života. Jde o to, najít všechny situace, které člověku vtiskly pocit, že není pro druhé dost dobrý. Může to být i životní zkušenost ze ztráty někoho blízkého, někoho, na kom nám záleželo. Nebo nás někdo zradil, oklamal, podvedl. Toto mohou být příčiny strachu, že se vrátí ty nepříjemné pocity, které jsme prožívali, že budeme zase trpět, že se bude opakovat stejně nepříjemná situace. Máme strach.
Řešení aneb „léčba“ žárlivosti
Začátkem řešení problému s nezdravou žárlivostí je vždy rozhodnutí dané osoby, že chce něco ve svém životě změnit! Uvědomit si, že má problém, a že jej chce řešit! V rámci terapie tedy hledáme skutečné příčiny nejistoty, které žárlivé stavy vyvolávají a tyto příčiny emočně vyřešíme. Výsledkem je vymizení nepříjemných stavů a návrat k přirozenému fungování partnerského vztahu.
Jste žárlivec a cítíte, že Vám žárlivost ničí život? Existuje řešení.
Pokud se v tomto článku vidíte, pokud cítíte, že vám žárlivost přerůstá přes hlavu, pokud se vám samotným nelíbí, jak se chováte, ale nevíte si rady co s tím, nabízím pomocnou ruku prostřednictvím eft terapie, kvantové terapie či metody Psych K.